Přechodníkové konstrukce v barokních textech

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na analýzu přechodníků doby barokní. Na základě pěti gramatických spisů z daného historického období je sledována předpokládaná dobová norma vztahující se k transgresivům a její teoretická reflexe. Tyto poznatky jsou posléze komparovány s materiálem excerpovaným z děl, která datem svého vzniku odpovídají baroknímu období. Nejstarší z těchto učených spisů je "Mappa katolická" od Jiřího Plachého, následují "Kronika klattovská" sepsaná Janem Floriánem Hammerschmidem a pozdně barokní polemika "Obzvláštné pravdy náboženství katholického" z pera Jana Hubálka. Přechodníky jsou v této práci zkoumány po stránce fonetické i tvaroslovné, leč největší důraz je kladen na problematické aspekty přechodníkových konstrukcí, totiž na rodovou kongruenci, vid zdrojového slovesa a vlastní význam transgresivů derivovaný z původních participií. Vedle snahy popsat co možná nejpřesněji stav barokních přechodníků a jejich užívání v dobové literatuře si tato diplomová práce klade za cíl přispět k poznání vývojové tendence transgresivních konstrukcí, na jejímž konci stojí současné skomírání těchto tvarů.