Kafkas Erbin? Das Phänomen der Entfremdung in Ilse Aichingers Werken der 1950er Jahre

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá tématem: Kafkova dědička? V díle rakouské autorky Ilse Aichingerové z 50. let minulého století se významně vyskytuje jev odcizení. Jiný způsob psaní Ilse Aichingerové nechává pocit cizího objevovat se nejen v románu Větší naděje, ale také ve sbírce povídek Řeč pod šibenicí, Spoutaný a v rozhlasové hře Knoflíky. Na základě výše zmíněných děl, jejího života a působení ve Skupině 47 je zkoumán jev odcizení. Je provedena analýza pojmu odcizení, aby byl objasněn vliv existencialistické filosofie, tak jako autorčina způsobu myšlení a psaní v časných poválečných letech. Dále je také v souvislosti s životní zkušeností Aichingerové objasněn pojem "větší naděje", podle kterého byl nazván její částečně autobiografický román.