Venkovské farnosti Doudleby a Kamenný Újezd v době baroka

Abstract

Předkládaná práce se snaží ukázat na příkladu dvou sousedních farností na jihu Čech ? Doudleb a Kamenného Újezda ? jak vypadal život lidí ve venkovských farnostech v druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Analýzou řady pramenů církevní i patrimoniální provenience se snaží vytvořit dostatečně plastický obraz života lidí v mikrokosmu obou farních obvodů. Kromě úvodu, závěru, seznamu pramenů a literatury, seznamu zkratek a příloh je vlastní text práce rozdělen do čtyř hlavních částí. První vychází z odborné literatury a snaží se postihnout problematiku farní organizace, jejího významu a proměn v pobělohorských Čechách. Nejrozsáhlejší je druhá část práce s názvem Člověk ve farnosti. Zaobírá se postavením jednotlivých subjektů, které ve farnostech působily ? faráře, kostelního patrona a jeho úředníků, kostelníka, kantora i sociálními poměry farníků. Podkapitola nazvaná Lidé vážení rekonstruuje nejčastější kmotry, svatební ceremoniáře a kmotrovské vazby mezi lidmi ve farnosti. Poslední podkapitola druhé části analyzuje několik zajímavých konfliktů v obou farnostech. Třetí část nese název Kostely a fary ? ekonomika a hmotná kultura. Nejprve pojednává o hospodaření obou kostelů a hmotném zabezpečení farářů. Především na základě dochovaných inventářů se dále pokouší rekonstruovat vzhled a vybavení kostelů, farních domů a podobu farních domácností vybraných kněží. Čtvrtá část je nazvána Duchovní život a věnuje pozornost především doudlebské farnosti. Soustředí pozornost na cyklus církevních slavností a poutí během roku, udělování svátostného křtu a sňatku, místní zbožné bratrstvo a konkrétní projevy zbožnosti. Část práce věnovanou duchovnímu životu uzavírá srovnání se situací v sousední farnosti Kamenný Újezd.