Komunikační technika pro osoby s těžkým tělesným postižením

Abstract

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké metody komunikace je možné využít u vybraného člověka s hluchoslepotou a s poruchou jemné i hrubé motoriky, a navrhnout způsob komunikace s touto osobou. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme teoretickými východisky pro zadané téma. Nejprve se zaměřujeme na vývoj hluchoslepoty a na vymezení a definici tohoto pojmu včetně dělení hluchoslepoty. V následující kapitole se věnujeme komunikaci, a to obecně, ale i se zaměřením na osoby s postižením. Na to navazuje kapitola alternativní a augmentativní komunikace, kde jsou tyto pojmy vysvětleny. Nechybí také výčet příkladů alternativní a augmentativní komunikace, který je následně zúžen na techniky komunikace osob se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky. Jednotlivé techniky jsou vysvětleny a doplněny vizuálním zobrazením. V poslední kapitole teoretické části jsme se zabývaly problematikou přidruženého postižení k hluchoslepotě, je zde uveden výčet syndromů a nemocí způsobujících hluchoslepotu. Pro dosažení cíle jsme v empirické části použily kvalitativní přístup. V podobě případové studie jsme se tak věnovaly konkrétní vybrané osobě se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky se zachovanou schopností verbální komunikace. Cílem bylo zjistit, kterou z vybraných technik alternativní a augmentativní komunikace lze uplatnit ke komunikaci s vybranou osobou s postižením. Zajímavým zjištěním bylo, že žádná z dostupných technik komunikace nebyla dostačující ke komunikaci s vybranou osobou, což dalo vzniknout nové individuální komunikační technice vytvořené přímo pro potřeby vybrané osoby se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky a zachovanou schopností verbální komunikace.