Melancholická krása. Zobrazení ženy v českém výtvarném a literárním umění přelomu 19. a 20. století.

Abstract

Mezi dobově velmi produktivní reprezentace českého umění přelomu 19. a 20. století patřilo zvláštní zobrazení ženské postavy. Jeho pojetí reprezentovala zejména figurální malba V. Hynaise, J. Preislera, M. Švabinského ad., v níž byly ženy tematizovány jako nositelky moderních psychologických projevů (zvýšená citovost, melancholie, deprese) a specifických motivů (pohádkovost, splynutí ideální figury s krajinou). Výtvarné umění přitom vykazuje zjevné paralely s dobovou literaturou, shodné zobrazení ženy se uplatnilo zejména v populárním žánru pohádkového dramatu (např. J. Zeyer - Radúz a Mahulena, J. Kvapil - Princezna Pampeliška). Bakalářská práce vychází z komparace výtvarného a literárního materiálu a hledá paralely i rozdíly v jednotlivých uměleckých oborech i mezi uvedenými literárními texty.