Odborná způsobilost osob praktikujících canisterapii napříč organizacemi

Abstract

Bakalářská práce se zabývá odbornou způsobilostí canisterapeutů napříč organizacemi. Poukazuje na vzdělání a výcvik, které museli canisterapeuti v jednotlivých organizacích absolvovat. V teoretické části jsou obsaženy pojmy zooterapie a canisterapie. V úvodní části bakalářské práce se zabývám historií těchto pojmů, terminologií v zooterapii, metodami a formami canisterapie. Další kapitoly vysvětlují pojmy jako canisterapeutický pracovník a tým, a dále obsahují také přípravu psa pro canisterapeutickou zkoušku a v neposlední řadě jeho předpoklady k jejímu úspěšnému složení. V závěru teoretické části se věnuji pojmu polohování a také zmiňuji zastřešující organizace canisterapie, jak celosvětové, tak i v České republice. Cílem praktické části bylo zjistit, jak se liší odborná způsobilost canisterapeutů napříč organizacemi v Českých Budějovicích, Třebíči a Jihlavě. Pro tuto část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Byly sestaveny dvě hlavní výzkumné otázky. VO1: Jakým výcvikem prošli canisterapeuti v jednotlivých organizacích? A VO2: Jaké vzdělání mají canisterapeuti v jednotlivých organizacích? Výzkum byl realizován na základě osobního setkání se šesti canistereaputy, z nichž každý dělal canisterapeutickou zkoušku se psem u jiné organizace, přičemž tři canisterapeuti působili v Třebíči, jeden v Jihlavě a dva v Českých Budějovicích. Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování. Tato práce by mohla být přínosná pro organizace, aby si pro účely praktikování canisterapie ve svém zařízení vybíraly canisterapeuty s patřičným vzděláním, výcvikem a zkušenostmi.