Možnosti využití koncepčních modelů kulturních kompetencí v ošetřovatelské profesi

Abstract

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na možnosti využití koncepčních modelů kulturních kompetencí v ošetřovatelství. Výzkum byl koncipován jako přehledová studie a byl proveden na základě obsahové analýzy studií publikovaných v rámci vědeckých databází EBSCOhost, Pubmed a Scopus prostřednictvím klíčových slov kulturní kompetence, model a ošetřovatelství. Studie poukazují na velký vliv globalizace jakožto spontánního neřízeného procesu integrace zemí světa v jediném systému a následnou nutnost vzniku kulturních kompetencí. Nejčastěji zastoupené kulturní kompetence představují znalosti, dovednosti, postoje, schopnost reagovat laskavě a efektivně na osoby všech kultur, uznání, respekt a odpovědnost, poskytování kvalifikované péče a dlouhodobý proces sebevzdělávání. Mezi koncepční modely, které jsou předkládané v tomto rukopisu a jsou charakteristické kulturními kompetencemi, patří velká ošetřovatelská teorie od Madeleine Leininger, model Ireny Papadopoulus, Mary Tilki a Giny Taylor pro rozvíjení kulturní kompetence, model rozvíjení kulturní způsobilosti Josephy Campinhy- Bacote a model kulturních kompetencí od Larryho D. Purnella. Výsledky bylo zjištěno, že jsou kulturní kompetence v souvislosti s transkulturním ošetřovatelstvím významnou složkou moderní ošetřovatelské profese. Na základě analýzy publikovaných prací bylo totiž zjištěno, že jsou předkládané modely na poli ošetřovatelství nepostradatelné.