Pastorační význam působení Kongregace těšitelů z Getseman na poutním místě Klokoty u Tábora

Abstract

Práce se zabývá pastoračním působením Kongregace těšitelů z Getseman na mariánském poutním místě Klokoty u Tábora. Příchod nové slovanské řehole do duchovní správy tohoto poutního místa v roce 1934 měl značný význam pro jeho duchovní i architektonický rozvoj. První etapa pastoračního působení těšitelů na Klokotech končí likvidací mužských klášterů v dubnu roku 1950. Druhá etapa působení kongregace pak začíná až téměř po dvaceti letech v roce 1969. Těšitelé se usilovně snaží o obnovení slávy poutního místa Klokoty po duchovní i po stavební stránce až do roku 1993, kdy zde umírá poslední z klokotských těšitelů. Působení Kongregace těšitelů v České republice se uzavírá v roce 2010.