Porovnání radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu

Abstract

Práce je zaměřena na problematiku radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu ve vztahu k záchranným a likvidačním pracím složek Integrovaného záchranného systému (IZS) České republiky. Cílem práce je specifikovat pojmy radiologické a chemické zbraně, zhodnotit možné negativní důsledky jejich použití s akcentem na ohrožení životů a zdraví obyvatel, zhodnocení ekonomických dopadů pro společnost a porovnání činností IZS při prvotním zásahu po uskutečněném teroristickém útoku. Na základě rešerše a analýzy platných právních norem, které se dotýkají problematiky činností složek IZS při těchto mimořádných událostech a dokumentů IAEA (International Atomic Energy Agency) a dalších prací zaměřených na zneužití radioaktivních a chemických látek při teroristických útocích. Závažnost a složitost problematiky je dokreslena uvedením informací o radiační nehodě v brazilské Goianě, o sarinových útocích japonské sekty Óm šinrikjó a na důsledcích modelového příkladu použití radionuklidu 137Cs. V práci jsou rozebrány aktuální metodiky, na základě kterých složky IZS při takovýchto mimořádných událostech zasahují, a je upozorněno na některé aspekty, které jsou předmětem souboru typových činností zpracovaných Výborem civilního nouzového plánování a GŘ HZS ČR, a které mohou být slabými místy při reálném zásahu IZS. Jednou z hlavních analyzovaných oblastí problematiky v této práci je porovnání radiologického a chemického útoku se zaměřením na počáteční fázi zásahu složek IZS. Prezentace odlišností v jednotlivých činnostech složek IZS při takových zásazích může výrazně přispět k pochopení a následně k zvládnutí činností vykonávaných složkami IZS v rámci těchto mimořádných událostí.