Vliv koncentrace, teploty a doby působení na biochemické parametry raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis) exponovaného neonikotinoidovému pesticidu, thiaklopridu

Abstract

Cílem této práce bylo zhodnotit vliv koncentrace, teploty a doby působení thiaclopridu na biochemické parametry raka mramorovaného nyní označen latinským názvem (Procambarus virginalis). Doba experimentu probíhala po dobu 56 dní (28 dní expozice a 28 dní depurace), kdy byli raci rozděleni do skupin podle vybraných koncentrací: (kontrolní skupina (K) bez obsahu thiaclopridu, nejvyšší zjištěná environmentální koncentrace 4,5 ?g?l-1 (TEN) a koncentrace 64,6 ?g?l-1 (TLC), která odpovídá 10% hodnotě 96hodinové letální koncentraci pro raka mramorovaného a různých teplot vody (17 a 23 °C). Během experimentu byla u raků vystavených nižší teplotě vody (17 °C) pozorována obecně nižší aktivita v chování než u raků vystavených vyšší teplotě (23 °C). Vliv obou zkoumaných koncentrací (4,5 a 64,6 ?g?l-1) způsobil v tkáních svalu a hepatopankreatu LPO a změnu aktivity GST. Dále byly zaznamenány statisticky významné (P<0,01) změny SOD, CAT a GSH ve všech tkáních (svalu, hepatopankreatu i žaber), u obou zkoumaných koncentrací (4,5 a 64,6 ?g?l-1) a sledovaných teplot (17 a 23 °C) v průběhu experimentu. Vliv koncentrace thiaclopridu, teploty a doby působení způsobil dále nárůst GLU, NH3, AST, ALT a CK v hemolymfě raků. Další sledované parametry v hemolymfě (LDH, TP, Ca2+, Mg2+) byly ovlivněny především teplotou, kdy u raků v teplejší vodě (23 °C) byly zaznamenány zvýšené hodnoty těchto ukazatelů oproti rakům v chladnější vodě (17 °C). V jediných dvou parametrech (ALB a GLOB) nebyly zaznamenány v hemolymfě žádné rozdíly. Nejvyšší statisticky významné (P<0,05) změny jednotlivých parametrů v rámci skupin byly pozorovány nejčastěji po 14 a 28denní expoziční době, kdy u některých parametrů, zejména při vyšší koncentraci thiaclopridu i teplotě vody bylo zjištěno, že 28denní depurační doba nebyla dostatečná pro vyrovnání biochemických parametrů na běžné hodnoty kontrol. Na závěr je vhodné zmínit, že na vliv jednotlivých parametrů měla vliv i samotná teplota vody, kdy byly v několika případech naměřeny rozdílné hodnoty sledovaných biomarkerů mezi teplotami u skupin vystavených stejným koncentracím thiaclopridu, i přesto, že jejich kontrolní skupiny mezi teplotami nevykazovaly žádné rozdíly. Výsledky této práce potvrzují synergické účinky thiaclopridu, teploty a doby působení na necílové vodní organismy a mohou být podkladem pro další studie zabývající se hodnocením vlivu thiaclopridu i jiných pesticidních látek na organismy.