Maxmilián z Trauttmansdorffu - přímluvce a patron. Zakotvení nejvyšších zemských úředníků Království českého první poloviny 17. století v síti sociálních vztahů

Abstract

Předkládaná diplomová práce se zabývá vztahem představitelů starých českých panských rodů k hierarchicky uspořádané instituci panovnického dvora za vlády císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Na základě rozboru dochované korespondence a studia dvorských seznamů se za pomoci historickoantropologické optiky pokouší zasadit urozence z českých zemí do sítě sociálních vztahů, která se vytvořila kolem osoby nejvyššího císařského hofmistra Maxmiliána z Trauttmansdorffu. Nejen že si všímá, jak nejvyšší zemští úředníci Království českého Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Adam mladší z Valdštejna pronikli do systému dvorských úřadů, ale snaží se zachytit, jaký v tom zmínění šlechtici spatřovali význam.