Ošetřovatelská péče před a po provedení katétrové ablace

Abstract

Katétrová ablace představuje definitivní nefarmakologickou léčbu poruch srdečního rytmu, dovolující zničení, tj.ablaci, abnormální tkáně v srdci, která má za následek vznik této poruchy. Jedná se o zákrok, jímž můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienty před a po provedení katétrové ablace, úrovni informovanosti pacientů, úrovni komunikace mezi sestrou a pacientem a dále monitoruje potřeby respondentů po prodělaném výkonu. Aktuálnost tohoto tématu spatřujeme i vzhledem k tomu, že několik prospektivních randomizovaných studií prokázalo signifikantně vyšší účinnost ablace v dlouhodobém udržení sinusového rytmu než při léčbě antiarytmiky. Dále se kvalita života po katétrové ablaci zvyšuje a její zlepšení je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Teoretická část se v úvodu zabývá dějinami objevů, v dalších kapitolách zahrnuje anatomii a funkci srdce. Přináší také informace o poruchách srdečního rytmu, popisuje klinický obraz onemocnění a možnosti léčby. V závěru teoretické části je rozpracována příprava pacienta na výkon, samotný akt, možné komplikace, ošetřovatelská péče po výkonu a úloha sestry při ní. Cílem této pasáže je shrnutí dosavadních poznatků o řešené problematice. Tato část byla vypracována na základě příslušných literárních zdrojů. Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče před a po výkonu katétrové ablace. K dosažení tohoto cíle bylo v empirické části využito kvalitativní výzkumné metody. V této části byly zjišťovány odpovědi na tři výzkumné otázky. Jaká je informovanost pacientů podstupující výkon katétrové ablace? Jaká je komunikace sester s pacientem? Jaké jsou potřeby pacienta po výkonu katétrové ablace? Výzkumné šetření probíhalo u nemocných podstupující výkon katétrové ablace. Rozhovory probíhaly v nemocnici České Budějovice, a.s. a v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze na kardiologickém oddělení. Do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů. Jejich výběr byl podmíněn ochotou dotazovaných se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. U každého z účastníků byla použita nestandardizovaná forma rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme tuto práci a její výsledky co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.