Dopplerovské měření cévních parametrů

Abstract

Vyšetření ultrazvukem je dnes nejrozšířenější a nejsnáze dostupná moderní diagnostická metoda. Pomocí ultrazvuku lze sledovat pohybující se struktury, jako jsou například srdeční chlopně nebo proudící krev, a to na základě tzv. Dopplerova jevu. K zobrazení struktury se využívá zpětného rozptylu a změny vyslané frekvence na přijímači, ke které dochází díky vzájemné nenulové rychlosti vysílače (sondy) a přijímače ultrazvukového vlnění. Pomocí Dopplerova jevu je možné stanovit rychlost a směr pohybu měřeného objektu. Cílem práce bylo sledování změn cévního průtoku a tepu v závislosti na trénovanosti probandů, zátěži a změnách teploty okolí. Proto byly definované 2 skupiny, kdy první skupinu tvořili jedinci adaptovaní na zátěž a druhou skupinou byli jedinci netrénovaní. K měření cévních parametrů byl použit dopplerovský měřič HiDop 300. Na LCD displeji přístroje, popřípadě na monitoru připojeného počítače, se zobrazuje měřená spektrální dopplerovská křivka i její parametry (tepovou frekvenci HR, odporový index RI, pulzační index PI, systola/diastola, střední rychlost Mean). Práce se zaobírá vlivem fyzické zátěže a zátěže chladové na krevní oběh v cévách. Hemodynamika cévního systému je závislá na druhu a intenzitě zátěže. Při stanovení závěru práce musíme brát ovšem v úvahu i řadu vnitřních (věk, pohlaví, zdravotní stav{&x2026;}) a vnějších faktorů (teplota okolí, proudění vzduchu{&x2026;}), díky nimž dochází k různým změnám v oběhové soustavě. Například zmenšení kontraktility periferních cév u starších osob, narušení pružnosti cévní stěny ukládáním tukových látek či zvýšení srdeční frekvence vlivem stresového podnětu. Hlavní výhodou dopplerovského měřiče a všech ultrazvukových metod je, že patří mezi metody neinvazivní a při vhodně zvolené intenzitě nemá na vyšetřovanou osobu nepříznivé účinky, jako má např. rentgenové záření.