Učit se být

Abstract

Sebepojetí, neboli vyvinutá představa o svých charakteristikách, sebehodnocení, emotivní vztah k sobě samému a volní složka, jež určuje naše směřování, je významnou součástí naší osobnosti. Jeho rozvoj vede ke zrání osobnosti a díky tomu může být prevencí některým sociálně patologickým jevům. Je to proces celoživotní a významným činitelem ovlivňujícím jeho průběh je škola. Ve své práci se nejprve zabývám teoretickým rámcem sebepojetí a specifiky sebereflexe žáků první a druhé třídy, následně sleduji, jak je rozvoj osobnosti zohledněn v kurikulárních dokumentech českého školství. V praktické části zkoumám, jak sebepojetí žáka první a druhé třídy vnímají učitelé, jakým způsobem s ním pracují a jak hodnotí možnosti práce na sebepojetí v rámci českého školství.