Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době

Abstract

Pojem atom fascinoval filozofy již ve starém Řecku. Od té doby se o atom čím dál více zajímali vědci ze všech koutů světa, kteří zkoumali jeho strukturu, vlastnosti a využitelnost, atom se stal také základním prvkem pro sestrojení jaderné zbraně. Tu se za druhé světové války pokoušelo sestrojit mnoho států z celého světa. V roce 1945 se podařilo ji sestrojit Spojeným státům. Ty je použily proti civilnímu obyvatelstvu, a to hned dvakrát. Byly shozeny na japonská města Hirošima a Nagasaki. Od roku 1945 bylo provedeno více než 2 000 jaderných testů. A proto vznikly mezinárodní smlouvy, které upravují testování a používání jaderných zbraní. V teoretické části bakalářské práce na téma "Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době" se zabývám nejprve atomem, jeho historií, dále radioaktivitou. Další část bakalářské práce je věnována vývoji jaderných zbraní v různých zemích, které se snažily sestrojit jadernou zbraň za války. Poté jsem popsal válečné použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu v Japonsku ve městech Hirošima a Nagasaki, což vedlo k ukončení druhé světové války. Dále následuje část bakalářské práce, která je věnována vývoji jaderných zbraní od poválečného období až do současnosti. Ihned po válce započal "závod" v jaderném zbrojení. "Závodu" jaderného zbrojení se účastnily světové mocnosti, které chtěly udržet svůj vliv ve světě a demonstrovat svou sílu. Popsal jsem použití jaderných zbraní mocnostmi, které zkoušely jejich možné použití a účinnost. Následně jsem rozebral mezinárodní smlouvy, které omezují používání jaderných zbraní a jaderné zbrojení. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možnosti použití jaderných zbraní případně jaderné války, ověřit a porovnat znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva o jaderných zbraních a jejich účincích v bakalářském a navazujícím magisterském studiu. V rámci práce byly stanoveny hypotézy: "Znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení" a "Znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia". K dosažení vymezených cílů bylo nutné analyzovat literární prameny a další zdroje. Dále bylo nezbytné vytvořit dotazník, a provést dotazníkové šetření. Výzkumný soubor představovalo 126 studentů bakalářského studijního programu a 50 studentů magisterského studijního programu. Dotazník, který byl předložen studentům, obsahoval 14 otázek. Dotazník byl zaměřen na zjištění znalostí v oblasti jaderných zbraní a na základě výsledků jsem porovnával znalosti studentů mezi bakalářským a magisterským studijním programem. Studenti navazujícího studijního programu oboru Ochrana obyvatelstva prokázali lepší znalosti ve zkoumané problematice než studenti bakalářského studijního programu. Avšak studenti v některých otázkách projevili nedostatečnou znalost. Zejména u druhé otázky, protože pouze 33 % dotazovaných respondentů vědělo, jak se v Německu nazýval jaderný program. Další problémová otázka je třináctá, a to proto, že 53 % studentů ví, že nejvíce jaderných testů provedly Spojené státy a 47 % studentů se domnívalo, že jich nejvíce provedl Sovětský svaz. U čtvrté otázky správně zodpovědělo 55 % studentů. Otázka zněla "Jak se nazývala první jaderná bomba". Také u šesté otázky pouze 55 % studentů dovede odpovědět, kdy byla tato bomba otestována. Naopak studenti prokázali největší znalost u sedmé a osmé otázky. U sedmé otázky 96 % studentů zná, že po výbuchu jaderné bomby se vytvoří atomový hřib. U osmé otázky 100 % studentů ví, že jaderné bomby byly svrženy na japonská města Hirošima a Nagasaki. Získaná data z dotazníků byla statisticky zpracována. Následně byly potvrzeny zvolené hypotézy, znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení a znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia.