Eucharistie v Janově evangeliu

Abstract

Práce se zabývá pojetím eucharistie v Janově evangeliu. První kapitola je věnována pojmům eucharistie, Večeře Páně a Poslední večeře, a také jistému dělení možných přístupů k sakramentalitě v Janově evangeliu. V dalších kapitolách se pak již podrobně zabývá pěti místy Janova evangelia, která jsou v souvislosti s eucharistií nejčastěji uváděna. Je to svatba v Káně (2,1-11), eucharistický úryvek (6,51-58), umývání nohou učedníkům (13,1-20), o kmeni a ratolestech (15,1-17), probodení Ježíšova boku (19,34). Práce se snaží problematiku řešit v co nejširších souvislostech včetně případných Janových inspiračních zdrojů, aby se tak ukázala vzájemná provázanost těchto míst a hluboká teologická koncepce celého evangelia. Za tím, že ustanovení eucharistie je z Poslední Večeře přesunuto do ''řeči o chlebu života'' v 6. kap. a je nahrazeno mytím nohou, se skrývá zcela konkrétní intence evangelisty. Zřejmě hrozilo, že se eucharistie stane magickým prostředkem, bez pevného vztahu ke vtělení a Ježíšově obětní smrti, které kladou své nároky na život obce křesťanů. Téma svátostí je tak podřízeno kristologickému akcentu.