Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti

Abstract

V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit.

Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy.

Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě.

Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována.

Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.