Různé přístupy genetického testování Leidenské mutace

Abstract

Předkládaná bakalářská práce se zabývá různými přístupy genetického testování Leidenské mutace. Leidenská mutace (faktor V Leiden) je v současné době jedna z nejčastějších hereditárních příčin trombofilních stavů a její vyšetření jedno z nejčastěji požadovaných v rámci trombofilních mutací. Trombofilní stavy jsou vážnou zdravotní komplikací, kdy dochází nejčastěji k hluboké žilní trombóze tedy tvorbě sraženiny v hlubokém žilním systému dolních končetin. Tento stav může způsobovat komplikace zejména v těhotenství, ale může mít vážné následky i pro jinak zdravého člověka. Vyšetření Leidenské mutace je buď indikováno za určitých podmínek lékařem, a v tomto případě je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nebo si jej pacient hradí sám jako samoplátce. Cílem teoretické části této práce je podat ucelenou informaci o fyziologii hemostázy, aby bylo možné pochopit mechanismus tohoto systému, dále o dědičnosti Leidenské mutace, rizicích, které jsou s ní spojeny a o pravidlech indikace ke genetickému vyšetření této mutace. Je zde popsáno i riziko související s užíváním hormonální antikoncepce a vznikem trombofilních stavů. V neposlední řadě se zabývá různými genetickými metodami, které lze pro detekci Leidenské mutace použít. Praktická část obsahuje vlastní postup genetických metod a výsledky takto získané. V rámci bakalářské práce byly použity metody RFLP-PCR, real-time PCR a reverzní hybridizace na stripech. Součástí výsledků je také statistické zpracování rozdílné koncentrace DNA získané izolací z periferní krve nebo z bukálního stěru a statistický přehled o záchytu Leidenské mutace během několika let v laboratoři GENLABS s. r. o. Nosiči této mutace mají větší riziko vzniku trombóz, které mohou mít závažné následky, včetně plicní embolie nebo infarktu myokardu. Jedinci s touto mutací mohou být jak heterozygoti, tak homozygoti. Heterozygoti jsou rizikem trombóz postiženi 5x 10x více než zdravý jedinec, zatímco homozygoti mají toto riziko 80x - 100x vyšší. Ve světové populaci je Leidenská mutace rozprostřena nerovnoměrně, obecně můžeme říct, že v bílé populaci je její výskyt až 15%, zatímco v černošské a asijské populaci se nevyskytuje téměř vůbec. V České republice je její výskyt odhadován asi na 5%.