Radiační ochrana na oddělení nukleární medicíny

Abstract

Praxe na oddělení nukleární medicíny vyžaduje zapojení radiační ochrany s péčí o pacienty a bezpečností práce u radiačních pracovníků. Nukleární medicína zahrnuje manipulaci s radioaktivními látkami, které mohou způsobit vnější nebo vnitřní ozáření pracovníků. Velikost expozice závisí na druhu radionuklidu, velkosti energie, na pracovní činnosti, kterou pracovník vykonává v rámci oddělení. Veřejnost může být vystavena vnějšímu i vnitřnímu ozáření. Tématem diplomové práce je analýza současného stavu radiační ochrany na oddělení nukleární medicíny dle nové legislativy. Součástí práce je zhodnocení monitorování pracovníků a pacientů.Výsledky výzkumu průměrné roční efektivní dávky z celotělového ozáření u radiačních pracovníků se pohybovaly v rozmezí od 1,35 do 1,73 mSv a měsíční byla v rozmezí od 0,1 ? 0,65 mSv. Průměrná roční ekvivalentní dávka Hp (0,07) se pohybovala od 1,15 do 117,68 mSv. Nejnižší měsíční Hp (0,07) byla 0,07 mSv a nejvyšší byla 19,92 mSv. U pacientů vyšetřených SSK byly aplikované dávky o 4% nižší než diagnostická referenční úroveň a dávka u pacientů vyšetřených DSSL byla o 22% menší než DRÚ. Závěrem bylo zjištěno, že hodnoty z osobních dozimetrů se pohybovali pod limitem a u prstových dozimetrů ve dvou případech se dostaly hodnoty nad vyšetřovací úroveň. U ostatních pracovníků se hodnoty ve sledovaném období pohybovaly pod monitorovací úrovní. Aplikované dávky radiofarmak byly u sledované skupiny pacientů nižší než stanovené diagnostické referenční úrovně. Na základě prezentovaných výsledků lze konstatovat, že radiační ochrana je na oddělení nukleární medicíny Nemocnice Znojmo p.o. zajištěna v souladu s platnou legislativou.