Vlhké hojení ran v konfrontaci s klasickou metodou převazů ran

Abstract

Bakalářská práce je zaměřená na porovnávání klasické metody hojení ran a vlhké metody hojení ran. Především se již používá metoda vlhkého hojení ran, ale jsou oddělení, kde využívají i klasickou metodu. Vlhká metoda hojení je velmi oblíbená, ale existují sestry, které stále prosazují klasické hojení ran. Varianta, která se často využívá v hojení, je kombinace těchto metod. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. První, teoretická část se zaměřuje na anatomii kůže, historii, dělení a na rány obecně, celkově na hojení ran (na fáze hojení, faktory ovlivňující proces hojení). Dále na možnosti převazování, hodnocení ran a zaznamenávání do dokumentace, na materiály pro vlhké hojení ran a také na vzdělávání sester v této problematice. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření. V empirické části byly stanoveny dva cíle. První z cílů zní: Zjistit rozdíl v délce hojení ran mezi klasickou a vlhkou metodou. Druhý cíl je: Zjistit rozdíl v náročnosti ošetřovatelské péče při klasické metodě a vlhké metodě hojení ran. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné 4 otázky. První výzkumná otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran klasickou metodou? Druhá otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran vlhkou metodou? Třetí otázka: Jaký druh převazu sestry preferují? A čtvrtá otázka: Jaký je rozdíl v délce hojení mezi klasickou metodou a metodou vlhkého hojení ran? Ke zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Techniky sběru byly polostrukturované rozhovory se sestrami, zabývajícími se převazy ran a kazuistiky pacientů s chronickými ranami. Rozhovor se sestrami obsahoval 16 otázek (Příloha 2), byl doplněn během rozhovoru o podotázky. Výsledky byly rozřazeny do kategorií a dále zpracovány. Kazuistiky byly zaměřeny na pacienty s chronickými ranami, hospitalizované na oddělení následné péče. Kazuistiky byly doplněny o fotodokumentaci ran. Z výsledků vyplynulo, že sestry preferují metodu vlhkého hojení ran. Metodu vlhkého hojení ran sestry hodnotily jako rychlejší metodu hojení, ve výsledku méně ekonomicky náročnější a komfortnější pro pacienta. S těmito materiály se ale musí umět adekvátně pracovat. Proto je důležité se v problematice průběžně vzdělávat. Z výsledků dále vyplynulo, že i klasická metoda nebo její prvky se stále k léčbě ran využívají a i zde můžeme najít pozitiva. Na některé materiály i v dnešní době sestry nedají dopustit a k této metodě se rády vracejí. Výsledky výzkumu ukázaly, že výborných výsledků lze dosáhnout i kombinací těchto metod. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro ty, kteří se zajímají o problematiku hojení ran. Zájemci se dozvědí základní informace o obou metodách hojení ran a mohou si přečíst názory sester, které se převazy zabývají. V kazuistikách se dozví o průběhu hojení a mohou podle fotodokumentace porovnávat, jak se rány hojily.