Výslovnostní charakteristiky španělštiny českých studentů

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou typických chyb, které způsobují čeští mluvčí učící se španělsky. Po úvodním představení základních charakteristik španělského a českého fonologického systému, se autor se konkrétně zabývá třemi nejčastějšími chybami: správnou výslovností španělské verberanty [] a španělskými vibranty [r], správnou výslovností dentální okluzivy [d] a její fonetické varianty [] a v neposlední řadě analýzou výslovnostních rázů ve španělštině. Jako hlavní nástroj výzkumu byl navržen postup založený na nahrávání ústního projevu šesti studentů oboru Španělský jazyk na Filozofické fakultě v Českých Budějovicích. Byly nahrávány dvě skupiny studentů, a to skupina studentů, která strávila více jak pět měsíců ve Španělsku a skupina studentů, která nikdy ve Španělsku nebyla. Jelikož se český jazyk od španělského jazyka liší ve výslovnosti určitých fonémů, předpokládá se, že bude identifikována interference z mateřského jazyka v oblasti fonetiky.