Zahrádkaření: nenápadný půvab nezamýšlené udržitelnosti

Abstract

Sociální geografie dlouho považovala domácí produkci potravin v zemích Severu za marginální, reziduální nebo doplňkovou k tržní produkci, a proto jí téměř nevěnovala pozornost. V tomto textu tvrdíme, že zahrádkaření je významnou součástí různorodé ekonomiky. Na základě výsledků reprezentativního průzkumu ukazujeme, že domácí produkce ovoce a zeleniny se významně podílí na spotřebě potravin v českých domácnostech. Mimo to sociální sítě, založené na sdílení doma vyrobených potravin, kultivují mezilidské vztahy a posilují důvěru. Zahrádkáři nejsou aktivisté, přesto jejich pravidelná činnost tiše přispívá k environmentální udržitelnosti.