Touha žít

Abstract

Práce se věnuje problému bolesti a utrpení mladého člověka, které mu brání rozvíjet se nebo limitují touhu žít. S důrazem na mladého člověka vychází z psychologického uvedení do problematiky. Všímá si doprovodné skutečnosti v podobě strachu a úzkosti, ale také protipólů ve formě naděje a radosti. Současně se snaží hledat smysl těchto negativních skutečností a předkládá několik poznatků z logoterapie. Dále rozvíjí křesťanské perspektivy, které se týkají problému bolesti a utrpení mladého člověka zejména na podkladu Bible, apoštolského listu Salvifici Doloris. Nabízí pohled víry na naději a radost, ale neopomíjí možnost vzniku pochybností a vznik temných nocí. Dále popisuje význam modlitby a snaží se hledat cesty, aby mladý člověk mohl přijmout svůj život také s utrpením. Ukazuje církev jako společenství lásky zejména podle vzoru milosrdného Samaritána. Poukazuje na význam komunikace ? dialogu s mladým člověkem a autentický význam pocitu přijetí a velice důležitou a často opomíjenou funkci vztahu, kde mladý člověk cítí svou hodnotu a důležitost. Rovněž rozvíjí kvalitativní funkci vztahu v rámci poskytování pomoci nad rámec profese, kde se spíše ukazuje důležitost osobní povahy, kde tento mladý člověk může zpátky objevovat svou touhu žít navzdory limitujícím faktorům ve formě bolesti a utrpení. V závěru je popsaných několik kazuistik z praxe, kde je význam osobního vztahu popsán a hodnocen jako prospěšný, který může přinést potřebnou změnu a objevit hodnotu lidského života mladého člověka.