Volba povolání u žáků 9. tříd.

Abstract

Volba povolání zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost člověka nejen na jeho profesní dráze, ale do jisté míry i v celém jeho životě. Důležitým momentem je tzv. prvotní volba povolání, před kterou stojí žáci na konci základní školy. Velká část mladistvých volí svou profesní dráhu s nejasnými představami a nepřesnými a málo detailními informacemi. Nejistota je zvyšována ještě tím, že rozhodnutí musí být realizováno v době, kdy je mladistvý ještě zájmově nevyhraněný, kdy není dokončen jeho vývoj a kdy svou orientaci a rozhodnutí často mění. Jedním z poradců, se kterým se žáci v této oblasti setkávají je výchovný poradce, který působí na základních školách jako poradce v oblasti výchovy, vzdělávání, podpory profesní orientace žáků, prevence negativních sociálních jevů a školního selhávání. Cílem práce bylo zmapování faktorů, které na žáky působí, ať již pozitivně či negativně a nastínit jejich míru působení. Dalším cílem bylo zobrazení praktické činnosti výchovných poradců v problematice volby povolání na základních školách na Berounsku. Také byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1- Žáci 9. tříd považují své rodiče za rozhodující autoritu při volbě svého budoucího povolání. Hypotéza 2- Práce v poradenství v oblasti volby povolání není na základních školách na Berounsku vedena jako hlavní pracovní činnost. Hypotéza 3- S výběrem povolání souvisí dostupnost školy ve zvolené profesi. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle práce splněny. Potřebné informace byly zjišťovány u žáků prostřednictvím standardizovaného dotazníku a u výchovných poradců formou polořízeného rozhovoru. Šetření se zúčastnilo celkem 92 žáků 9. tříd a 6 výchovných poradců ze základních škol na Berounsku. Vliv rodičů při rozhodování se o budoucím povolání nepřipustilo pouze 5% žáků. Proto vidím zlepšení spolupráce mezi rodiči a výchovnými poradci jako důležitý bod. Sami výchovní poradci se však snad ve všech případech ocitají v časové tísni a proto aby mohli pomoci využívají i svůj volný čas.