Welfare pro velké cervidy - zohlednění potřeb jelenovitých (Cervidae) a možnosti jejich naplnění v expozicích zoo Brno

Abstract

Řada druhů čeledi jelenovití (Cervidae) patří mezi časté chovance zoologických zahrad a podobných chovatelských zařízení. Centrem radiace sudokopytníků čeledi jelenovití byla Asie, dnes jelenovití obývají všechny kontinenty světa kromě Antarktidy. V zoologické zahradě v Brně jsou mimo jiné chovány následující druhy: Jelen sibiřský (Cervus elaphus sibiricus) obývá lesnaté oblasti jihovýchodní Asie. Ve starší literatuře je uváděn jako poddruh jelena lesního (Cervus elaphus), moderní věda přináší důkazy o větší příbuznosti s jelenem wapiti (Cervus canadensis). Jelen milu (Elaphurus davidianus) je podle červeného seznamu IUCN (březen 2010) ve volné přírodě vyhuben. Původní domovinou jelena milu byla Čína, dnes přežívá v zoologických zahradách a polodivoce v čínských rezervacích. Největším zástupcem čeledi jelenovitých je los (Alces alces). Areál jeho rozšíření zaujímá hlavně severské státy Evropy a sever Asie a Ameriky. Popsáno bylo několik poddruhů, jedním z nich je los evropský (Alces alces alces). Cílem předkládané práce bylo vyhodnotit podmínky chovu jelena sibiřského, jelena milu a losa evropského v zoo Brno a ověřit míru dodržování chovatelských zásad. Posuzovanými prvky byly například věková struktura stáda, složení krmné dávky, vybavení výběhu. Data byla získávána z map a technických plánů zoologické zahrady a analýzou dostupných materiálů. Byly vypracovány soupisy záznamů o zdravotním stavu zvířat a o zásazích ze strany ošetřovatelů za rok 2007, 2008 a 2009. Ze záznamů vyplývá, že zvířata byla vystavována vlivům, které mohly mít vliv na jejich welfare. Většina těchto vlivů byla nutná pro provoz zoologické zahrady a nebyla v rozporu s chovatelskými zásadami. Při práci nebyly zjištěny skutečnosti, které by zjevně bránily úspěšnému chovu zvířat.