Evidence Based Nursing v interním ošetřovatelství

Abstract

Současný stav:Evidence Based Nursing je českých publikacích překládáno jako ošetřovatelství založené na důkazech a stává se trendem českého ošetřovatelství. Evidence Based Nursing (dále EBN) se začalo objevovat s rozvojem Evidence Based Medicine. Tento termín se dostává do podvědomí hlavně díky vysokoškolskému vzdělávání sester. EBN nejenže napomáhá ke snižování nákladů nemocnic, zlepšení výsledků pacienta, ale napomáhá také k větší spokojenosti všeobecných sester a co je nejdůležitější, zvyšuje se kvalita poskytované ošetřovatelské péče. Diplomovou prací bych chtěla napomoci rozvoji EBN a jeho začlenění do klinické praxe. Cíl výzkumu:Cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou vysokoškolsky vzdělané sestry seznámeny s pojmem EBN, zda vysokoškolsky vzdělané sestry dokáží využít EBN v klinické praxi, zda vysokoškolsky vzdělané sestry vědí, kde vyhledávat EBN. Dalším naším cílem bylo zjistit, zda by se všeobecné sestry bez vysokoškolského vzdělání naučily EBN a jeho využití v klinické praxi a zda zdravotnický personál považuje EBN za prospěšné. Aby bylo možné začlenit EBN do klinické praxe, další dva cíle byly směřovány na vedení nemocnice s tím, zda by souhlasili se zavedením EBN a zda je vedení nemocnice schopné připravit podmínky pro zavedení EBN do klinické praxe. V návaznosti na stanovené cíle bylo vytvořeno sedm výzkumných otázek Metodika:Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda sběru a analýzy dat. Tato studie byla realizována technikou hloubkových rozhovorů. Jednotlivé rozhovory byly individuální a anonymní. Sběr dat probíhal od 15. června do 12. července 2017 v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s. Kategorizace dat byla prováděna pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír". Následně byly jednotlivé odpovědi v kategoriích uspořádány do grafických schémat pomocí programu SmartArt. Výsledky:V rámci empirického šetření jsme zjistili, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou velice dobře obeznámeny s obsahem pojmu Evidence Based Nursing. Tato znalost se promítla i do otázek týkající se Booleovských operátorů, databází a klinické otázky. Mezi jmenované databáze patří PubMed, Medline, ČNB neboli Česká národní bibliografie, Ebsco a Embase. Což jsou dle našeho názoru nejznámější databáze při hledání jednotlivých důkazů. Podle našeho názoru u klinické otázky došlo k prohození znalostí pojmu PICOTS a PICo, což může být dáno nedostatečným používáním této metody. Sestry s vysokoškolským vzděláním by se nebránily možnosti zavedení EBN do klinické praxe, protože v tomto pojmu vidí prospěšnost. Kamenem úrazu se stala znalost cizího jazyka pro potřeby vyhledávání jednotlivých důkazů. Sestry s vysokoškolským vzděláním byly schopny vyjmenovat další zdroje, obsahující důkazy získané výzkumnou činnosti. V rámci schopnosti sester bez vysokoškolského vzdělání naučit se EBN a využívat jej v praxi, jsme se s velkým pochopením nesetkali. Sestry zastávají tradiční, biomedicínský model, který je pro ně dostačující a tudíž nevidí v EBN prospěšnost. Podle našeho názoru je to dáno nedostatečnou informovaností, těchto sester, o problematice EBN. Na druhou stranu našlo se i pár sester, které tuto prospěšnost vidí a rády by se naučily využívat EBN v klinické praxi. EBN našlo zalíbení i u třech vedoucích pracovníků, kteří by rádi začlenili ošetřovatelství založené na důkazech do jejich ošetřovatelské praxe a rády by tak pomohly s jeho šířením. Zde ale EBN narazilo na největší bariéry a to nedostatek zdravotních sester a na nedostatek financí. Závěr:Závěrem z výzkumného šetření vyplývá, že i když vedoucí pracovníci vidí prospěšnost v EBN a rádi by ho zavedli do ošetřovatelské praxe, stejně tak i někteří zaměstnanci na pozici všeobecných sester bez vysokoškolského vzdělání, Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s nemá dostatek zaměstnanců a financí pro zajištění potřebných podmínek k implementaci EBN.