Fytoplankton tří velkých rybníků CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: Máchovo jezero, Břehyňský rybník a Novozámecký rybník

Abstract

Výsledky ročního sledování dynamiky fytoplanktonu na třech největších rybnících Máchova kraje potvrzují opodstatněnost regulace rybářského obhospodařování v rámci plánů péče o rybniční lokality (Břehyňský rybník), snahy o podchycení zdrojů znečištění (Máchovo jezero) a nutnost budoucího řešení zátěže v sedimentech Novozámeckého rybníka. Na Máchově jezeře a Břehyni vysoké abundance dané zejména sinicemi s pikoplanktonními buňkami a minimum sinic vodních květů, což byl v případě Máchova jezera posun k lepšímu stavu oproti době před cca 10 lety před aplikací srážedel. Bodový odběr z letošního léta (2020) však optimistickou prognózu zpochybňuje: převládnutí drobných sinic Planktolyngbya limnetica v obrovské mase je problémem pro rekreanty i rybí obsádku pro silný vegetační zákal i potenciální toxicitu. Naopak na Novozámeckém rybníce bylo oproti stavu před 20 lety zaznamenáno silné zhoršení stavu (masívní vodní květ po dobu 3–4 měsíců). Vysoký počet zjištěných druhů fytoplanktonu oproti jiným rybničním lokalitám v České republice je dán specifickými podmínkami prostředí (rybníky na písčitohlinitém podloží, primárně oligotrofní nebo dystrofní, se současným přechodem do mezotrofie, eutrofie až hypertrofie. Prvky všech stupňů úživnosti se zde na relativně malém území setkávají a přispívají k druhové bohatosti fytoplanktonu jako jednoho ze zdrojů celkové biodiverzity.