Úspěšnost chovu irbise, resp. levharta sněžného (Uncia uncia) v zoologických zahradách.

Abstract

Levhart sněžný, přesněji irbis (Uncia uncia) patří mezi nejohroženější druhy. Příčin drastického poklesu populace za posledních dvacet let je mnoho. K nejvýznamnějším patří především úbytek přirozeného prostředí a kořisti, pytláctví, agropastevectví a s ním související konflikty s domorodci a v neposlední řadě špatná legislativa v některých zemích. Ačkoli se ochrana v posledních letech zlepšila, je stále zapotřebí zvyšovat její efektivitu a to zejména v legislativě. K významným nástrojům ochrany patří chov v lidské péči. Aby byl účinný, je potřeba porozumět faktorům ovlivňujících úspěšnost chovu. Cílem této práce bylo především zhodnotit úspěšnost chovu irbise v zoologických zahradách světa (vyjma Asie) z dat získaných z plemenné knihy. Dále popsat podmínky chovu v České republice a vymezit hlavní faktory určující úspěšnost odchovu mláďat. Na základě studia plemenné knihy byly zjištěny následující skutečnosti: zpočátku byly značné výkyvy v úspěšnosti odchovu mláďat, což bylo dáno nízkým zastoupením zoologických zahrad. Se vzrůstem natality stoupá současně i mortalita. Průměrná úspěšnost činí 56,47 %. Procento úmrtí je tedy stále vysoké. Podmínky chovu v zoologických zahradách České republiky odhalily, že úspěšnost chovu negativně ovlivňuje zejména vysoká vlhkost a špatně sestavená dieta.