Motiv zabijačky ve výtvarném umění a možnosti jeho využití v arteterapii

Abstract

Práce se věnuje tradici zabijačky a její reflexe ve výtvarném umění, od žánrového umění 16. století až po současnost. Tato tradice obsahuje jak náboženský smysl a symboliku krvavé oběti, tak sekulární smysl celé události a k ní připojených zvyklostí jako upevnění pospolitosti určité skupiny lidí, nutriční a ekologická hodnota. Ve výtvarné reflexi se nachází mimo to i alegorie vlastností a tendencí člověka. Nejen skrze výtvarnou tvorbu můžeme sledovat, že tradice zabijačky pomalu mizí, ačkoli symbolika syrového masa zůstává na mysli stále. Nakonec práce reflektuje téma zabijačky v prostředí rožnovské arteterapie a sleduje jeho terapeutický potenciál. V terapeutickém využití tématu zabijačky hraje roli krev a její význam jakožto symbol životní energie. V obraze je krev metaforou nevědomých afektivních sil, především agresivních sil, které spoluutváří dynamické procesy v psychice člověka. Tak je téma zabijačky v arteterapii využito k práci s intrapsychickými konflikty. Variabilitu této práce dokládám interpretacemi obrázků studentů oboru arteterapie tvořených v rámci sebezkušenostního ateliéru.