Vliv teploty vody na průběh rané ontogeneze u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
Abstrakt
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv teploty (rozmezí teplot:
17,4 - 38,6 °C) na ranou ontogenezi (během intervalu od oplození vajíček
po úplnou spotřebu žloutkového váčku u 50 % jedinců; Fe - Re50) u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Bylo zjištěno, že délka inkubační periody (interval od oplození do okamžiku vylíhnutí 50 % jedinců; Fe - H50), délka periody líhnutí (interval od vylíhnutí 5 % jedinců do vylíhnutí 95 % jedinců; H5 - H95), délka periody do zahájení příjmu exogenní potravy (interval od H50 do zahájení příjmu exogenní potravy u 50 % jedinců; H50 - S50) a délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku (H50 - Re50) vykazují nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku se významně prodlužuje (přibližně šestinásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Embryonální vývoj je teoreticky zastaven při teplotě 15,4 °C a líhnutí nastává po uplynutí zhruba 12 efektivních denních stupňů. Velikost larev se během embryonální a larvální periody zvětšuje. Velikost larev při H50, S50 a Re50 vykazuje nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Velikost jedinců
při Re50 je zvětšena (přibližně dvojnásobně) díky podávání exogenní potravy
(ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Objem žloutkového váčku larev se během embryonální a larvální periody snižuje. Objem žloutkového váčku larev při H50 koreluje s velikostí jiker a při S50 pak jeví přímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Suchá hmotnost žloutkového váčku larev při H50 činí 89 % celkové suché hmotnosti vylíhlé larvy. Během periody endogenní výživy se v larvální somatické tkáně přemění cca 75 % hmotnosti sušiny jiker. Efektivita přeměny energie (J . ks-1) během periody endogenní výživy je nižší (60 % . ks-1). Energetická hodnota sušiny a obsah síry v sušině
se během periody endogenní výživy (vajíčko, vylíhlá larva, larva
se spotřebovaným žloutkovým váčkem) snižuje. Obsah dusíku a uhlíku v sušině
se během embryonální periody zvyšuje a během larvální periody se naopak snižuje. Zóna teplotní tolerance z hlediska přežívání pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého leží mezi 19 a 33 °C (s teplotním optimem
mezi 23 a 30 °C), tzn., že tento druh patří mezi teplomilné druhy ryb. Suboptimální teploty leží v intervalu 21 - 23 °C a 30 - 33 °C. Teploty
pod 17,5 °C a nad 35,5 °C lze považovat za letální již pro embryonální periodu (Fe - H50). Teploty pod 19 °C a nad 33 °C pak za letální pro larvální periodu vývoje (H50 - Re50). Teplotní optimum pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého z bioenergetického hlediska leží mezi 23 - 28 °C.