Vliv opakovaného rozmrazení na nutriční účinnost nauplií Artemia salina pro raná vývojová stádia ryb
Abstrakt
Účinnost hluboce zamrazených a opakovaně rozmrazených planktonních organismů není úplně objasněná, často bývá zpochybňována, avšak živinové složení a nutriční účinnost takového krmiva chybí. Cíl práce bylo vyhodnotit nutriční účinnost opakovaně rozmrazených nauplií Artemia salina a změny jejich chemického složení na základě růstu, přežití a výskytu případných deformací v průběhu ontogeneze halančíka rýžovištního Oryzias latipes. Jako kontrolní dieta byla zvolena živá, čerstvě nalíhlá artemie. Jako sledované skupiny byly zvoleny nauplie artemií trvale zamrazených na -14 °C, rozmrazených na + 4 °C a opět zamrazených a rozmrazených na + 25 °C a opět zamrazených artemií. Do pokusu byly nasazeny larvy ryb ve věku jednoho týdne po přechodu na vnější výživu. Před zahájení pokusu bylo ve vzorcích artemie stanoveno její živinové složení, a to až na úrovni mastných kyselin a aminokyselin
Po ukončení pokusu bylo zjištěno, že halančík rýžovištní Oryzias latipes krmený živou artemií nejenže lépe rostl, ale měl i lepší přežití oproti ostatním skupinám ryb. Deformace ryb nebyly zjištěny žádné. Nutriční hodnota živé artemie se zdá být nejvyšší, avšak zamrazení na - 14 °C, rozmrazení na 25 °C a opětovné zamrazení na - 4 °C se zdá být vhodnější z hlediska obsahu aminokyselin a úprava trvalým zamrazením na - 14 °C se zdá být vhodnější z hlediska obsahu mastných kyselin. Příčinou je pravděpodobně skutečnost, že úpravou zamrazením se koncentrace některých živin snižuje vyplavením, zatímco u jiných se zvyšuje zahuštěním.