Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi

Abstract

Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.