Vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a stavem smrkových ekosystémů v oblasti Černé hory a Smrčiny

Abstract

Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a zdravotním stavem smrkových porostů. Terénní práce probíhaly v Národním parku Šumava na dvou výzkumných lokalitách, na Černé hoře a na Smrčině. K hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů byla použita metodika Cudlína a kol. (2001). Bylo sledováno především procentické zastoupení jednotlivých částí korun, celková defoliace, defoliace primární struktury a procento sekundárních výhonů. Na základě těchto parametrů byl zjištěn stupeň transformace struktury koruny a stromy byly zařazeny do čtyř stresových kategorií. Všechny sledované výzkumné plochy, založené na jaře 2009, s výjimkou plochy ?B? na Černé hoře, byly lýkožroutem nalétnuty. Na ploše ?C? se vyskytoval jen jeden nalétnutý strom z předchozího roku 2009. Při periodickém sledování náletu lýkožrouta smrkového a jednotlivých fází reakce smrkového porostu bylo postupováno dle metodiky Jakuše (2009, 2010). Dále byla ze získaných údajů zkonstruována vrstva výskytu stromů v různém stádiu napadení lýkožroutem smrkovým v GIS prostředí v programu Arc View 9.3. Z ní bylo zjištěno, nakolik byl nálet a další kolonizace okolních stromů lýkožroutem smrkovým závislá na jejich vzájemném postavení a stavu jejich korun. Hypotéza o tom, že lýkožrout smrkový upřednostňuje raději stromy s více transformovanou strukturou koruny (Moravec a kol. 2002), se potvrdila pouze na lokalitě Smrčina. Tato práce by mohla přispět k poznání závislosti napadení lýkožroutem smrkovým na stavu smrkových porostů a jejich dalšího vývoje po napadení.