Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorVoříšková, Jarmila
dc.contributor.authorJindráková, Monika
dc.date.accessioned2021-11-30T09:48:44Z
dc.date.available2021-11-30T09:48:44Z
dc.date.issued2012
dc.date.submitted2012-04-13
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/11241
dc.description.abstractU vysokoužitkových dojnic existují problémy se zabřezáváním, neboť mezi dojivostí a plodností existuje negativní korelace. Problém se zabřeznutím jalovice či krávy je často spojený s narůstajícím počtem tichých, nevýrazných říjí. Tento problém způsobuje prodloužení délky servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek a narůstá počet veterinárních úkonů. Hledají se proto možnosti, jak lze u plemenic zajistit odpovídající výsledky plodnosti. Cílem práce bylo vyhodnotit různé postupy při inseminaci plemenic holštýnského skotu. Výzkum probíhal v zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Vybraný podnik má dvě stáje s dojnicemi. Na farmě ve velkokapacitním kravíně Janov je využívána řízená reprodukce pomocí hormonů a farma Kamenice využívá přirozené reprodukce zcela zaměřené na vyhledávání říjí plemenic ošetřovatelem. Způsob chovu, ustájení a krmné dávky byly u obou stájí velmi podobné. Do pozorování bylo zahrnuto celkem 203 dojnic plemene holštýnského skotu (H100 %) a kříženky s českým strakatým skotem (H75C a více). U jednotlivých skupin byly sledovány reprodukční ukazatelé (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení) a ukazatelé mléčné užitkovosti v kg mléka (za 100, 200 a 305 dní laktace). Doba inseminačního intervalu byla o 16,81 dní kratší ve stáji s aplikací hormonů (84,36; 101,17 dnu) s potvrzením statisticky velmi vysoce významným rozdílem na hladině významnosti P < 0,001. Při posouzení délky servis periody nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Délka servis periody byla na shodné úrovni v obou stájích (162,12; 162,84 dne). V celkovém vyhodnocení obou stájí byl zjištěn rozdíl v délce mezidobí, při využití synchronizace byl podle předpokladu o 19,20 dní kratší, ale bez statistické průkaznosti (P < 0,05) na úrovni 410,28; 429,48 dne.Při zjišťování ukazatelů v mléčné užitkovosti mezi stájemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly jak na celé laktaci (9 926,19; 9 749,48 kg mléka) tak i za jednotlivé úseky laktací (100 dnů o 30,96 kg mléka více ve stáji bez synchronizace; 200 dnů o 78,44 kg mléka více ve stáji se synchronizací).cze
dc.format62 s.
dc.format62 s.
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectHolštýnský skot; reprodukční ukazatelé; mléčná užitkovostcze
dc.subjectHolstein cattle; reproductive indices; milk efficiencyeng
dc.titleVyhodnocení různých postupů při inseminaci plemenic holštýnského skotucze
dc.title.alternativeEvaluation of different procedures used for insemination of cows of Holstein cattleeng
dc.typebakalářská prácecze
dc.identifier.stag23978
dc.description.abstract-translatedThe high-production dairy cows have problems with fertility, because there is negative correlation between fertility and milk production. Very often the problem with fertility is connected with cumulative number of quiet, indistinctive ruts. Such a problem causes prolongation of service period, increases consumption of insemination doses and rises the number of veterinary acts. Therefore new possibilities are searched to ensure satisfying fertility of cows.The objective of this work was to evaluate different procedures for insemination of cows of Holstein cattle. The research proceeded at agricultural company Kosova Hora, which has two stables with dairy cows. The controlled reproduction by means of hormones is used at cow-shed in Janov, whereas the natural reproduction when a cattleman looks for rutting cows is used at cow-shed in Kamenice. The way of stockbreeding, stabling and feeding was very similar in both cow-sheds. There were 203 dairy cows of Holstein cattle (H100%) or crossbreed dairy cows of Czech spotted cattle (H75 and more) included in survey. Reproductive indices (such as insemination interval, service period, meantime and the age of a cow when first calves) and also indices of milk efficiency in 1 kg of milk (for 100, 200 and 305 days of lactation) were monitored. The period of insemination interval was about 16,81 days shorter in the cow-shed where hormones (84,36; 101,17 days) were applied with confirmation statistically highly significant difference at the level of significance P < 0,001. There was no statistically significant difference when the duration of service period was measured. The duration of service period was on the same level in both cow-sheds (162,12; 162,84 days). When the outcomes of both cow-sheds were summarized the difference in the duration of meantime was found. With usage of synchronization the difference was 19,20 days, but without statistical demonstrativeness (P < 0,05) at the level 410,28; 429,48 days. When indices of milk efficiency were measured there were not found statistically significant differences as for the whole lactation (9 926,19; 9 749,48 kg of milk) and also for individual sections of lactation (100 days about 30,96 kg of milk more at the cow-shed without synchronization; 200 days about 78,44 kg of milk more at the cow-shed with synchronization).eng
dc.date.accepted2012-06-11
dc.description.departmentZemědělská fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineAgroekologiecze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zemědělská fakultacze
dc.thesis.degree-nameBc.
dc.thesis.degree-programZemědělstvícze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam