| dc.description.abstract | Se stále rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003, kdy hlavním důvodem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách.
Cílem diplomové práce je posoudit vliv dojení pomocí dojících robotů na chování plemenic skotu v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a plodnosti v závislosti na laktace a genotypové zařazení (H100, HxC, C100). Etologické sledování dojnic proběhlo v zemědělských podnicích Brlohu (dojení pomocí dojících robotů) a v Haklových Dvorech - kontrolní skupina (dojení v dojírně) v období od srpna roku 2009 do ledna roku 2010.
Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování veškerých ukazatelů byly u sledovaných stád vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu.
Prvním sledováním u skotu bylo zjištění reprodukčních ukazatelů z hlediska genotypu. Byly zjištěny příznivější hodnoty plodnosti u skupiny HxC v obou stájích. Délka inseminačního intervalu v ZD Brloh dosahovala 69,1 dne (oproti 110,1 dne v ŠZP Haklovy Dvory), délka servis periody 110,8 dne (oproti 142,9 dne). U délky mezidobí (vzhledem k rozdílnému počtu zvířat ve skupině) činila délka 409,5 dne oproti 438,5 dne u skupiny plemenic dojených v dojírně (ŠZP Haklovy Dvory).
Dále byly vyhodnoceny ukazatele plodnosti z hlediska laktací. Nejdelší délka servis periody byla zaznamenána na 1. laktaci u ŠZP Haklovy Dvory 176 dní. Nejkratší SP byla zjištěna na 3. a další laktaci v délce 133,5 dní. Inseminační interval, který svědčí o vyhledávání říjících se plemenic, byl zhruba shodný na všech laktacích u ZD Brloh (rozmezí 72,7 až 78,2 dne), za to u ŠZP Haklových Dvorech byl nejdelší časový úsek na 2. laktaci (118,9 dní).
Z hlediska mléčné užitkovosti u plemenic za jednotlivé laktace dosáhly plemenice vyšších výsledků produkce v podniku s robotizovaným dojením (100 dní ? 3 539,1 kg M, 200 dní ? 6 727,5 kg M, 305 dní ? 9 602,9 kg M). Oproti kontrolní skupině, kde na 100 denní laktaci plemenice dojily 3 240,06 kg M, na 200 denní vyprodukovaly 5 433 kg M a na 305 denní 5 327,18 kg M.
Etologické sledování v obou podnicích probíhalo po dobu 24 hodin pomocí intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Největší část dne se dojnice věnovaly kategorii ležení. Druhou nejdelší činností dojnic byla kategorie stání, kdy průměrná doba představovala v ZD Brloh 6,05 h, v ŠZP Haklovy Dvory plemenice stály 5,71 hod. Výrazná mezi skupinami je také doba příjmu krmiva, která v systému s dojením v dojírně je podstatně kratší o 1,79 hod a činila 3,71 hod. Délka pohybu, byla v systému s dojením v dojírně o více nežli polovinu kratší a na úrovni 0,32 hod. Také doba pobytu v dojírně byla o polovinu kratší a činila 0,22 hod. | cze |
| dc.description.abstract-translated | With increasing consumption of milk and milk products, there were increased number of dairy cattle, but the increase of demand for dairy cows and thus to changes in technology and technique of milking, which would increase milk production, productivity, and improve the welfare of dairy cows. An efficient solution could be milking robots. The first robot was placed on a farm in the Netherlands in 1992. The introduction of robotic milking on agricultural farms in the Czech Republic began in 2003 when the main reason was a shortage of skilled manpower that would be willing to work in harsh working and sanitary conditions.
The thesis aim was to assess the effect of milking by the milking robot on the behavior of breeding cows throughout the day in relation to milk yield and fertility in relation to lactation and genotypic classification (H100, HxC, C100). The behavioral monitoring was carried out in dairy farms Brloh (milking by milking robots) and Haklových Dvorech - the control group (in the milking house) in the period from August 2009 to January 2010.
The data processing was done with using the Microsoft Excel program. For the evaluation of all parameters were observed in herds calculated basic statistics. Differences disappear individual indicators were evaluated single-factor analysis of variance.
The first monitoring of the findings in cattle reproductive performance was the terms of genotype. The values were found favorable for fertility groups HxC in the both stables. Length insemination interval reached 69.1 days in ZD Brloh (compared to 110.1 of the ŠZP Haklovy Dvory), length of service period of 110.8 (vs. 142.9 days). In the meantime, the length (due to differences in the number of animals in the group) was a length of 409.5 versus 438.5 in the group of breeding cows milked in a milking house (ŠZP Haklovy dvory).
Further indicators of fertility were evaluated in terms of lactation. The longest length of service period was recorded at 1st lactation in ŠZP Haklovy Dvory were 176 days. The shortest service period was found at the 3rd and subsequent lactations of 133.5 days. Insemination interval, indicating the search of breeding cows, which were in a rutting season, was roughly the same at all lactation ZD Brloh (range 72.7 to 78.2 days) for the ŠZP Haklovy Dvory was the longest period of time to 2 lactation (118.9 days).
In terms of breeding cows for milk yield for each lactation cows achieve greater results in the production company with robotic milking (100 days - 3539.1 kg, 200 days - 6727.5 kg of milk 305 days - 9602.9 kg of milk). Compared to the control group, where a 100 days lactation cows milked 3240.06 kg of milk 200 days produced 5433 kg to 305 of milk and 5327.18 kg of milk daily.
The behavioral surveillance in both companies was carried out for 24 hours using the interval method with a 10 minutes interval period. The largest part of the day the cows were lying. The second largest dairy operations were the category of standing, which represented the average length of 6.05 hours in ZD Brloh. In the ŠZP Haklovy Dvory was the time period 5.71 hours. The significant period between groups is also the time of feeding, which in the system with the milking in milking house is much shorter by 1.79 hours and it taken 3.71 hours. The length of the movement was in the milking house more than half the size shorter and was 0.32 hours. Also, the length of staying in the milking house was about half shorter and it was 0.22 hours. | eng |
