Vliv robotizovaného dojení na chování plemenic skotu
Abstrakt
Se stále rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003, kdy hlavním důvodem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách.
Cílem diplomové práce je posoudit vliv dojení pomocí dojících robotů na chování plemenic skotu v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a plodnosti v závislosti na laktace a genotypové zařazení (H100, HxC, C100). Etologické sledování dojnic proběhlo v zemědělských podnicích Brlohu (dojení pomocí dojících robotů) a v Haklových Dvorech - kontrolní skupina (dojení v dojírně) v období od srpna roku 2009 do ledna roku 2010.
Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování veškerých ukazatelů byly u sledovaných stád vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu.
Prvním sledováním u skotu bylo zjištění reprodukčních ukazatelů z hlediska genotypu. Byly zjištěny příznivější hodnoty plodnosti u skupiny HxC v obou stájích. Délka inseminačního intervalu v ZD Brloh dosahovala 69,1 dne (oproti 110,1 dne v ŠZP Haklovy Dvory), délka servis periody 110,8 dne (oproti 142,9 dne). U délky mezidobí (vzhledem k rozdílnému počtu zvířat ve skupině) činila délka 409,5 dne oproti 438,5 dne u skupiny plemenic dojených v dojírně (ŠZP Haklovy Dvory).
Dále byly vyhodnoceny ukazatele plodnosti z hlediska laktací. Nejdelší délka servis periody byla zaznamenána na 1. laktaci u ŠZP Haklovy Dvory 176 dní. Nejkratší SP byla zjištěna na 3. a další laktaci v délce 133,5 dní. Inseminační interval, který svědčí o vyhledávání říjících se plemenic, byl zhruba shodný na všech laktacích u ZD Brloh (rozmezí 72,7 až 78,2 dne), za to u ŠZP Haklových Dvorech byl nejdelší časový úsek na 2. laktaci (118,9 dní).
Z hlediska mléčné užitkovosti u plemenic za jednotlivé laktace dosáhly plemenice vyšších výsledků produkce v podniku s robotizovaným dojením (100 dní ? 3 539,1 kg M, 200 dní ? 6 727,5 kg M, 305 dní ? 9 602,9 kg M). Oproti kontrolní skupině, kde na 100 denní laktaci plemenice dojily 3 240,06 kg M, na 200 denní vyprodukovaly 5 433 kg M a na 305 denní 5 327,18 kg M.
Etologické sledování v obou podnicích probíhalo po dobu 24 hodin pomocí intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Největší část dne se dojnice věnovaly kategorii ležení. Druhou nejdelší činností dojnic byla kategorie stání, kdy průměrná doba představovala v ZD Brloh 6,05 h, v ŠZP Haklovy Dvory plemenice stály 5,71 hod. Výrazná mezi skupinami je také doba příjmu krmiva, která v systému s dojením v dojírně je podstatně kratší o 1,79 hod a činila 3,71 hod. Délka pohybu, byla v systému s dojením v dojírně o více nežli polovinu kratší a na úrovni 0,32 hod. Také doba pobytu v dojírně byla o polovinu kratší a činila 0,22 hod.