Biologie a stanovištní nároky ohroženého druhu stepníka Eresus moravicus (Araneae: Eresidae)v Česku

Abstract

Stepník moravský (Eresus moravicus) patří k jedněm z našich nejohro- ženějších pavouků. Je proto třeba znát jeho stanovištní nároky a mít alespoň základní znalosti o jeho biologii, aby mohl být navržen vhodný management pro ochranu lokalit s jeho přirozeným výskytem. Na jednotlivých lokalitách bylo prováděno fytocenologické snímkování, jehož výsledek byl zhodnocen na základě Ellenbergových indikačních hodnot pro jednotlivé druhy. Na lokalitách byl také měřen sklon a orientace svahu, vrstva humusu a množství suti. Na lokalitách byli odebráni jedinci, u nichž byla měřena délka prosomatu (zkoumání délky životního cyklu). Dále z těchto nor byly sesbírány exuvie, kde byla měřena opět délka prosomatu. Z těchto údajů byl zjišťován počet instarů. Na většině lokalit byly z 5?10 nor odebrány zbytky kořisti a determinovány. Z několika mateřských nor byla odebrána mláďata, která byla spočítána a zvážena (zkoumání fekundity samic). Váha mláďat je důležitá i z hlediska jejich schopností disperze. V laboratorních podmínkách byla u mláďat experimentálně zjišťována schopnost ballooningu. Eresus moravicus se vyskytuje v teplých oblastech s vysokou intenzitou oslunění, nejčastěji na jižních až jihozápadních svazích. Lokality jsou charakteristické rozvolněným bylinným porostem s minimem stromů a keřů a slabou vrstvou humusu. Samice má čtyřletý a samec tříletý životní cyklus. Počet instarů může dosahovat až 13. Nejdůležitější kořistí jsou brouci (Coleoptera), významnou složkou potravy jsou také mravenci (Formicidae). Eresus moravicus má větší počet mláďat než Eresus kollari a Eresus sandaliatus, více vajíček v kokonu než E. kollari a těžší mláďata než E. kollari a E. sandaliatus. U mláďat E. moravicus a E. kollari bylo pozorováno pre-ballooningové chování dvojího typu: ?tip-toe? a ?drop and swing?.