Analýza mléčné užitkovosti u stáda holštýnského skotu

Abstract

Téma bakalářské práce se zabývá analýzou a hodnocením mléčné užitkovosti holštýnského skotu. Analyzovaly se dojnice podniku Měcholupská zemědělská a.s., Předslav chované v podhůří Šumavy, kde od roku 2002 díky soustavné kvalitní zootechnické práci stoupá užitkovost (od roku 2002 stoupla průměrná užitkovost ze 6 753,6 kg mléka na 8 520 kg v roce 2014). Z ekonomického hlediska je mléčná produkce důležitým zdrojem finančních příjmů, proto je snahou chovatelů tohoto skotu dosahovat co nejvyšší užitkovosti za co nejnižších výdajů vynaložených na řešení výživové problematiky a co nejnižší brakace, ať už z důvodů zootechnických nebo zdravotních nebo plemenářských. Sledoval se vliv věku při 1. otelení, počet laktací, délka mezidobí, důvod vyřazování a vliv genotypu na mléčnou užitkovost. Výsledky ukázaly, že nejvyššího počtu laktací dosahovaly dojnice otelené ve věku od 641 dnů až 780 dnů věku (8 146 kg mléka). Mezi nejčastější důvody vyřazení dojnic sledovaného stáda byly jiné zdravotní důvody, bylo vyřazeno 35,52 % krav holštýnského plemene a jejich kříženců při průměrné užitkovosti 7 790,3 kg mléka. Poruchy plodnosti jako velmi důležitý ukazatel úrovně chovu jsou zde až na třetím místě, což svědčí o dobré zootechnické práci. U sledovaných plemenných skupin H1a H2 je rozdíl v užitkovosti minimální, u skupin H3 a H4 oproti H1 a H3 užitkovost klesá. Tento sledovaný ukazatel patří mezi statisticky významné (p<0,01). U čistokrevné skupiny H1 byla délka mezidobí nejdelší (401 dní). Kříženci H2 a H3 měli mezidobí o 2 dny kratší (399 dní) a kříženci H4 měli mezidobí o 6 dní kratší než H1 (395 dní).