Stav půdního organického uhlíku vybraných stanovišť rekultivovaných ploch Velké podkrušnohorské výsypky
Abstrakt
Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit stav půdního organického uhlíku u nově utvářených půd Velké podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku a získané informace posoudit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. Dalším cílem bylo určit vztah mezi stabilní a labilní frakcí půdního organického uhlíku. V pevných vzorcích půdy bylo měřeno množství půdního uhlíku (stabilní frakce) a byl provedený rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v porostu olše lepkavé a modřínu opadavém. Ve vodním výluhu bylo měřeno množství půdního uhlíku (labilní frakce). Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v porostu břízy bělokoré a olše lepkavé. Na základě zjištěných dat byl určený podíl labilní frakce ze stabilní frakce a byla provedena korelace labilní a stabilní frakce. Bylo zjištěno, že kvalitnější půdy se nacházejí u listnatých porostů, avšak dochází k vyplavování organického uhlíku. Z fyzikálních vlastností byla zjišťována objemová hmotnost a hrubozrnná frakce půdy, které byly využity pro výpočet zásoby půdního organického uhlíku. Nejvyšší hodnota byla naměřena v listnatých porostech u lípy srdčité, v jehličnatých porostech u modřínu opadavého. Zásoby půdního organického uhlíku byly převedeny na kódy dle kategorií land cover a byla vytvořena tématická mapa. Bylo zjištěno, že mnohem vhodnější pro lesnickou rekultivaci jsou listnaté porosty, neboť se vyznačují rychlejším počátečním růstem, snadno rozložitelným opadem a stabilnější formou humusu. Listnaté porosty se také vyznačují vyvinutějším půdním substrátem, který je však stále nestabilní.