Fylogeografie horského okáče Bicyclus anisops v západní Africe

Abstract

Pohoří Guinejského zálivu představuje pás hor sopečného původu rozkládajících se v Africe, v oblasti na hranicích Nigérie a Kamerunu a dále pokračujících v Guinejském zálivu ostrovy Bioko, Sv. Tomáš a Princovým ostrovem. Toto území je unikátní rozsáhlou horskou oblastí v celé střední a západní Africe. Díky vysoké míře izolovanosti se stalo domovem mnoha endemických druhů a jako celek patří do jednoho z 25 světových "hot-spotů" biodiverzity, označovaného jako West African Forests ("Západoafrické lesy"). Toto pohoří je i přes svůj význam z hlediska ochrany přírody pod silným antropogenním tlakem, protože po dlouhou dobu patří k nejhustěji zalidněným oblastem tropické Afriky. I přes všechny tyto faktory se ochranářské snahy v západní Africe zaměřují především na nížinné oblasti rozsáhlých deštných lesů, zatímco horským systémům je pozornost věnována spíše okrajově. Z toho plyne i nedostatek biogeografických a fylogeografických studií horské fauny a flóry. V této práci jsem shrnul výsledky všech klíčových studií zabývajících se biogeografií pohoří Guinejského zálivu. Dále jsem osekvenoval tři mitochondriální geny (COI, COII a ND1) endemického horského okáče Bicyclus anisops a na základě získaných sekvencí jsem zanalyzoval strukturu populací tohoto druhu. Variabilita ve studovaných genech byla relativně nízká. Fylogenetické analýzy spolehlivě rozlišily studované populace do sedmi skupin (1. Mt. Cameroon, 2. Nkogam I, 3. Nkogam II, 4. Bakossi-Kupe-Manengouba-Bani, 5. Mbam, 7. Hosséré Enla Fabo 6. Všechny ostatní lokality (tj. Bamenda-Banso Mts., Acha Tugi, Mbam, Ngel Nyaki, Gotel Mts.)), ale nevyřešily vztahy mezi nimi. Na základě haplotypové diverzity populací B. anisops, jakožto deštníkového druhu, byly určeny Mt. Cameroon, Nkogam, Mbam Massif, Mbiame, Hosséré Enla Fabo, Mt. Manengouba, Mt. Kupe a Mt. Oku jako lokality s největším ochranářským významem.