Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
Abstrakt
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.