Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu.
K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí.
Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.