Zemědělství v chráněné krajinné oblasti Šumava

Abstract

Zemědělské hospodaření je nezbytnou součástí managementu chráněných krajinných oblastí, na druhou stranu je však významně limitováno restriktivními opatřeními, jakými jsou např. agrotechnické lhůty definované potřebami ochrany přírody. Diplomová práce se zabývá dopadem některých omezujících nařízení na provoz farem v podmínkách CHKO Šumava, hospodařících konvenčním způsobem výroby. Terénní šetření proběhlo formou rozhovoru a bylo zaměřeno na zjištění názoru majitelů farem na vztahy s orgány CHKO Šumava, na dopad agrotechnických lhůt na provoz hospodářství a na jejich plány do budoucnosti. Z šetření vyplývá, že jako jednoznačně negativní uvádí spolupráci s orgány CHKO Šumava a jako pozitivní všichni dotčení zmiňují současnou výši dotační podpory, bez které by hospodaření bylo v budoucnosti neudržitelné. Agrotechnické lhůty, specifické pro režim chráněných krajinných oblastí, však překvapivě uvádí jako minimálně omezující, neboť jim uzpůsobili provoz svých farem.