Etologické projevy dojnic ve stájovém prostředí

Abstract

Cílem diplomové práce bylo podchytit základní kategorie chování u plemenic dojeného skotu v produkční stáji ve vztahu k jejich reprodukčnímu cyklu. Do sledování byly zařazeny 4 skupiny dojnic: po otelení (12 ks), mezi 1. - 3. inseminací (50 ks), vysokobřezí (39 ks) a dojnice v období stání na sucho (32 ks). Dojnice byly mléčného a kombinovaného užitkového typu a byly ustájeny v jedné velkokapacitní stáji. Z ukazatelů užitkovosti bylo sledováno množství mléka. V období rozdojování u holštýnského skotu (H) a českého strakatého skotu (C) činilo denní množství mléka 35,10 kg resp. 30,88 kg (P>0,05). Ve skupině dojnic v období inseminací holštýnské a české strakaté dojnice vyprodukovaly 31,16 kg mléka resp. 25,15 kg. Rozdíly v množství mléka byly statisticky významné (P0,01). Ve skupině vysokobřezích dojnic došlo ke snížení užitkovosti jak u dojnic holštýnského tak i českého strakatého skotu na 18,18 kg resp. 17,31 kg mléka (P>0,05). Z ukazatelů plodnosti dosáhla délka inseminačního intervalu u skupiny dojnic H 72,57 dne a u dojnic C pak 67,82 dne. Servis perioda u dojnic H byla na úrovni 151,99 dne a u dojnic C 152,25 dne (P>0,05). Při zjišťování rozdílů v chování mezi jednotlivými skupinami byla hodnocena délka příjmu krmiva. U skupiny po otelení tvořil příjem krmiva 25,7 % dne, u skupiny dojnic v období inseminací 23,9 %, u vysokobřezích dojnic 25,8 % a u dojnic stojících na sucho 29,6 % z celkového času. Délka stání dosáhla u skupiny po otelení 18,8 %, u skupiny dojnic v období inseminací 24,0 %, u vysokobřezích dojnic 16,5 % a u dojnic stojících na sucho 15,7 % z celkového času. Délka odpočinku byla u skupiny dojnic po otelení 42,0 %, u dojnic v období inseminací 37,1 %, u vysokobřezích dojnic 53,9 % a u dojnic stojících na sucho 53,2 % z celkového času. Průměrná agresivita ve skupině po otelení dosáhla na jednu dojnici hodnoty 3,67. Ve skupině dojnic v období připouštění se zvýšila agresivita na 4,68. Ve skupině vysokobřezích dojnic klesl průměr na 0,33 a obdobný byl i ve skupině dojnic stojících na sucho (0,38). Výskyt komfortního chování ve skupině dojnic po otelení činil na jednu dojnici 11,08. Ve skupině inseminovaných dojnic výrazně poklesl na 3,78. A další pokles byl zjištěn ve skupině vysokobřezích a i u skupiny dojnic stojících na sucho (1,44 resp. 1,28 na jednu dojnici).