Informovanost veřejnosti o problematice demencí.

Abstract

Problematika demencí je společensky velmi závažné téma. Tím, jak populace stárne, se zvyšuje i počet osob trpících tímto onemocněním. Demence je onemocnění, u kterého dochází ke snížení intelektové a paměťové úrovně oproti úrovni získané před vznikem onemocnění. Nezahrnuje pouze poruchy intelektu a paměti, bývají porušeny i další psychické funkce. Demence výrazně postihuje jedince v jeho sociálních funkcích a rolích, navíc má výrazný vliv i na kvalitu života pacientovi rodiny a blízkého okolí. Toto onemocnění vzniká ve většině případů velmi nenápadně, plíživě. Včasná a přesná diagnostika dává šanci na brzké zahájení symptomatické léčby a maximálnímu využití dnes dostupných terapeutických možností. Zároveň poskytuje pacientům i rodinám čas na přípravu na budoucí zdravotní, finanční a právní problémy. Široká veřejnost neumí rozlišovat patologické stárnutí od stárnutí běžného. Stále přežívá názor, že stárnutí je spojeno se zapomínáním, změnou osobnosti a agresivitou. Tyto příznaky nejsou nedílnou součástí stárnutí, ale mohou být symptomy patologického procesu. Věřím, že pokud veřejnost přijme tuto skutečnost, může změnit svůj postoj k seniorům. Problémem, který stále přetrvává, je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji za důležité zjistit, do jaké hloubky je veřejnost informována. Teoretická část práce poskytuje základní informace o problematice demencí. Zabývá se vysvětlením pojmu demence, její epidemiologíí, etiopatogenezí, klasifikací jednotlivých druhů demencí, diferenciální diagnostikou, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou i prevencí. Dále obsahuje kapitoly zabývající se komplexně problematikou demencí ještě ze sociálního, finančního i právního pohledu. Zároveň poskytuje informace o současných možnostech pomoci v zařízeních sociální péče a přehled významných organizací působících na území České republiky v oblasti péče o lidi postižené demencí. V praktické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti dospělé populace města Písek. Použila jsem metodu standardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek. Výzkum proběhl na statisticky významném souboru dospělých obyvatel města Písku. Celkem bylo rozdáno 250 exemplářů, z nichž vyplněno bylo 220, z toho 25 chybně. Konečné množství bylo 195 správně vyplněných dotazníků, se kterými bylo možno pracovat. Stanovená hypotéza: ''Dospělá populace města Písek nemá dostatečné informace o problematice demencí'' byla potvrzena, protože dostatečně informováni byli respondenti pouze ve 42% dílčích otázkách. Domnívám se, že zvýšení informovanosti veřejnosti je důležité, díky tomu by mohlo v menší míře docházet k zanedbání a přehlížení varovných příznaků patologického procesu stárnutí. Přála bych si, aby tato práce byla k dispozici pracovníkům ve zdravotně sociální sféře a hlavně laické veřejnosti jako materiál, ve kterém mohou získat přehledně základní informace o dané problematice.