Právní aspekty invalidity z mládí

Abstract

Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.