Aktuální možnosti rozvoje osobnosti klientů ústavů sociální péče (Jihočeský kraj)

Abstract

Problematika ústavní péče je téma stále aktuální, neboť v ČR je velmi mnoho osob s mentální retardací odkázáno právě na ústavní péči. Ústavní péče však v sobě skrývá řadu rizik, která mohou negativně ovlivnit osobnostní rozvoj těchto jedinců. Proto je nezbytné zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení, v rámci které by se měly stále více uplatňovat moderní přístupy k mentálně postiženým osobám. Ve své práci jsem se zabývala analýzou služeb, které poskytují jednotlivé domovy pro osoby se zdravotním postižením (popřípadě denní a týdenní stacionáře) v Jihočeském kraji. Zaměřila jsem se především na nabídku aktuálních metod a forem, které rozvíjejí osobnost jedinců s mentálním postižením, což v sobě zahrnuje jednak možnost využít pracovní a další specifické terapie, ale souvisí i s dalšími oblastmi, jako je kvalita bydlení, vzdělávání, smysluplné trávení volného času a respektování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Uplatňování těchto principů vede k rozvíjení osobnosti klientů, zvyšuje kvalitu jejich života a celkově přispívá k humanizaci ústavní péče. Pro zjištění odpovídajících informací bylo použito metody dotazování, techniky řízeného rozhovoru a techniky dotazníku. Cílovým souborem pro ověření hypotézy byly u řízeného rozhovoru vybraní vedoucí pracovníci ústavů sociální péče (převážně ředitelé těchto zařízení), u dotazníků to pak byli pracovníci domovů, kteří při své práci uplatňovali některé z aktuálních metod a forem rozvoje osobnosti mentálně postižených jedinců (především pedagogičtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách). Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvíce uplatňovanou metodou rozvoje osobnosti je kromě vzdělávání ergoterapie a činnostní terapie. V zařízeních jsou také hojně prováděny různé formy rehabilitace (včetně hipoterapie). Často využívanými metodami jsou rovněž arteterapie, muzikoterapie, a poměrně velké zastoupení má i canisterapie a logopedie. Dramaterapie, bazální stimulace, aromaterapie a taneční a pohybová terapie patří k metodám, které mají v zařízeních ústavní péče menší zastoupení. Dalším zjištěním bylo, že existují poměrně velké rozdíly v šíři nabídky těchto metod mezi jednotlivými zařízeními. Zařízení nabízí nejméně tři, nejvíce pak deset typů terapie.