ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI A POSTOJE CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ KE ZDRAVOTNÍM RIZIKŮM CESTOVATELŮ

Abstract

V dnešní době je velmi populární cestovat do ciziny. Lidé odjíždějí za hranice vlasti kvůli práci, získávat zkušenosti, poznávat odlišnou kulturu, ale největší podíl je těch, kteří jedou za rekreací. Lidé by měli myslet na své zdraví a sami se aktivně zajímat o vhodné očkování, o rizika spojená s koupáním, nadměrným sluněním nebo rizikovou sexuální aktivitou., o dodržování zásad správného stravování, o vhodnou ochranu před hmyzem a jinými členovci či o dostatečném vybavení cestovní lékárničky. Neměli by zapomínat i na možné poškození v důsledku působení klimatu, psychické zátěže, dopravního prostředku nebo napadení zvířetem. Cestovatelé často využívají služeb cestovních kanceláří a spoléhají na to, že jim budou poskytnuty komplexní služby, zahrnující kromě dopravy, ubytování, stravování a zábavného programu, také rady a základní poučení o možných zdravotních rizicích v zahraničí a preventivních opatření k ochraně zdraví. Mimo to by cestovní kanceláře měly dokázat odpovědět na klientovy otázky, týkající se tohoto tématu a poradit mu konkrétní instituce, odkud může klient čerpat informace o ochraně svého zdraví na cestách. Pro splnění cíle své bakalářské práce, jímž je zmapovat postoje cestovních kanceláří k rizikům cestovatelů a zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila kvantitativní výzkum. Tento typ výzkumu jsem zvolila z důvodu malého počtu respondentů. Nástrojem k získání potřebných informací byly rozhovory, neboť jsou jednou z technik v kvalitativním výzkumu, který jsem prováděla. Pokud byly pracovníci cestovní kanceláře časově zaneprázdněni, nechala jsem jim na pracovišti své otázky v tištěné podobě. Pro snadnější porovnání dat, dobrou strukturovanost a z důvodu možnosti zanechání otázek na pracovištích, jsem provedla standardizované rozhovory. Všechny otázky byly otevřené. Provedla jsem obsahovou analýzu získaných dat. Nejprve jsem provedla transkripci textového materiálu, poté jsem data roztřídila do tabulek a provedla jejich obsahovou analýzu. Zjištěné skutečnosti jsem nepřeváděla na procenta, protože z tak malého vzorku nelze vyvozovat obecné závěry. Soubor cestovních kanceláří byl tvořen náhodně vybranými cestovními kancelářemi v Opavě, Kravařích, Českých Budějovicích a Brně. Do souboru jsem zařadila města do sto tisíc obyvatel a nad sto tisíc obyvatel z důvodu větší reprezentativnosti výzkumu. Z výzkumu byly odvozeny tyto hypotézy: 1. Klienti cestovních kanceláří se o možná zdravotní rizika spojená s cestováním zajímají téměř výhradně při cestách do mimoevropských destinací. 2. Zaměstnanci cestovních kanceláří jsou obeznámeni se zdravotními riziky a jsou schopni klientům poradit konkrétní instituce či adresy, kde mohou nalézt další informace o možném ohrožení zdraví v zahraničí. 3. Cestovní kanceláře jsou obeznámeny s možnými zdravotními riziky cestovatelů Platnost hypotéz by měla být potvrzena v dalším výzkumu. Tato bakalářská práce přináší cestovatelům přehled o zásadách správného životního stylu v zahraničí. Po prostudování by čtenář mohl získat přehled o zdravotních rizicích vyplývajících z odlišného klimatu či z nižší hygienické úrovně a také o preventivních opatřeních k ochraně svého zdraví v zahraničí. Dále osvětluje postoje cestovních kanceláří ke zdravotním rizikům cestovatelů a úroveň jejich znalostí o této problematice a ukazuje, že cestovatel, který využívá jejich služby, většinou získá informace o ochraně zdraví nebo mu alespoň budou doporučeny důvěryhodné zdroje, kde tyto informace může najít. Lidé se ovšem musí ptát, podávání těchto informací k prodávaným zájezdům, totiž stále není bráno jako samozřejmost.