Komunikace s veřejností při mimořádných událostech

Abstract

Informovanost občanů je důležitou a nezastupitelnou součástí realizace opatření ochrany obyvatelstva. I přes své legislativní zakotvení tato činnost vykazuje výrazný deficit, který je dlouhodobě vnímán občany v případě řešení konkrétních mimořádných událostí a naplno se projevil například při povodních v letech 2002 a 2006. V České republice dosud neexistuje komplexní informační zdroj a to ani multimediální, tištěný či jiný zdroj. Chybí zde jednota a komplexnost informací . Pro lepší pochopení této problematiky je třeba se nejprve seznámit se základními pojmy a vysvětlit co znamená komunikace, určit její druhy a podrobně vysvětlit pojem krizové komunikace. Dále je potřeba rozdělit krizové situace do jednotlivých skupin, specifikovat možná hrozící rizika a způsoby informování obyvatelstva o situaci a správném chování za těchto situací. Práce se zabývá problematikou dostupnosti informací pro širokou veřejnost a legislativou, která tuto dostupnost právně zajišťuje. Tato práce seznamuje s technickými prostředky, kterými se varovné informace předávají, ať už se jedná o různé druhy sirén nebo o software nebo jiná zařízení. Dále jsou uvedeny formy zkoušek varovného systému a dopodrobna rozebrán varovný signál ''všeobecná výstraha'' spolu s doplňujícími tísňovými informacemi. Je potřeba si uvědomit, že včasně, přesně a vhodně podané informace, hrají rozhodující roli při záchraně obyvatelstva, proto jsem se ve své práci věnovala především této problematice. V závěru práce shrnuje možné formy a metody krizové komunikace s obyvatelstvem a stanovuje požadavky na odborný profil pracovníka, který by se touto problematikou měl profesně zabývat.