Využití CT a MR k diagnostice a kontrole terapie fraktur OS SCAPHOIDEUM
Abstrakt
Tématicky je tato práce členěna do tří částí. V úvodu jsem se zaměřila na popis anatomie zápěstí a os scaphoideum, na kinetiku karpu, mechanismus vzniku poranění, typy fraktur a jejich klasifikaci.
Další oddíl obsahuje popis jednotlivých vyšetřovacích technik, jež jsou seřazeny od nejzákladnějších až po ty technicky náročnější. Tyto techniky jsou zde seřazeny dle algoritmu vyšetřování současnosti.
Následuje část zabývající se terapeutickými postupy. Je zde výčet jednotlivých možností léčby. Typ léčby je závislý na druhu fraktury a značně ovlivňuje délku imobilizace zápěstí a rehabilitaci.
U všech diagnostických metod se zmiňuji o základním principu dané techniky a poukazuji na vypracované vyšetřovací protokoly používané na našem oddělení. Dále zmiňuji výhody a nevýhody nejmodernějších zobrazovacích metod (CT a MR).
V závěrečné části uvádím výsledky, které jsem získala sběrem dat za dané časové období (forma retrospektivní studie). Z těchto zpracovaných dat jsem nabyla dojmu, že ač je RTG základ, přestává být zlatým standardem z několika důvodů: delší čas vynaložený na získání kvalitního snímku, problémy se spoluprácí pacienta a smazání, či sumací detailů skeletu na RTG snímku.
Přínos CT tkví v definitivním potvrzení nebo vyloučení zlomeniny. Má rozhodující význam při stanovení typu léčby a v posouzení konsolidace fraktur.
MR je využíváno zejména pro diagnostiku měkkých tkání a také je doporučováno pro diagnostikování pozdních následků. Ovšem pro svoji finanční nákladnost a časovou náročnost není na našem pracovišti pro akutní diagnostiku fraktur os scaphoideum využívána.